Za hranicí skutečnosti
INT. LUKÁŠŮV POKOJ - DEN
LUKÁŠ leží v posteli a poslouchá písničky ve sluchátkách.Pokyvuje hlavou do rytmu.
STŘIH:
Lukáš leží v posteli, v uších má sluchátka. Zazvoní zvonek. Lukáš otočí hlavu a sundá si sluchátka.
STŘIH:
INT. PŘEDSÍŇ - DEN
Lukáš přijde ke dveřím a otevře je. Za dveřmi stojí PATRIK. Plácnou si spolu.
LUKÁŠ
Čau.
PATRIK
Čau.
LUKÁŠ
Pojď dál.
STŘIH:
INT. LUKÁŠŮV POKOJ - DEN
Lukáš a Patrik vejdou do pokoje. Jdou si sednout na postel naproti zrcadlu.
STŘIH:
Lukáš a Patrik sedí na posteli.
PATRIK
Jdeš ty vůbec na tu párty
k Margaritě?
LUKÁŠ
Jakou párty?
PATRIK
Ty o tom nevíš? Jdou tam
všichni.
LUKÁŠ
Já se narozdíl od tebe nebavím
úplně se všema. No to je jedno,
stejně tam asi nepůjdu.
Lukáš vstane a jde směrem ke gauči.
PATRIK
Tak to by jsi ji pěkně zklamal,
když už s tebou počítá.
STŘIH:
Lukáš se prudce otočí na Patrika.
LUKÁŠ
Co?!?
STŘIH:
Patrik vstane z postele.
PATRIK
Možná, jsem tak trochu řekl,
že přijdeš.
STŘIH:
LUKÁŠ
Tos neudělal.
STŘIH:
PATRIK
V Klidu. Bude to v pohodě.
Nebude tam moc lidí.
STŘIH:
LUKÁŠ
No to nevím.
EXT. MARGARETIN DŮM - VEČER
Lukáš a Patrik brankou přichází na pozemek. Kolem se baví spousta lidí.
STŘIH:
Lukáš a Patrik jdou vedle sebe. Za nimi se baví lidi.
LUKÁŠ
Neříkal jsi, že tu nebude
moc lidí?
PATRIK
Však není. Co jsi čekal?
Pět lidí?
LUKÁŠ
No…víš, že asi jo.
PATRIK
To bude vsuchu.
STŘIH:
K Lukášovi a Patrikovi přichází čtyři Patrikovi KAMARÁDI. Kamarádi si plácají s Patrikem.
KAMARÁD
Zdar.
PATRIK
Zdar.
KAMARÁD
Co? Jak je?
Kamarád se nakloní k Patrikovi.
KAMARÁD
A ten tu dělá co?
STŘIH:
Lukáš nadzvedne obočí a pak smutně sklopí hlavu.
STŘIH:
Patrik se rozloučí s Kamarády a s Lukášem pokračují v cestě po pozemku.
STŘIH:
Lukáš s Patrikem prochází dál po pozemku.
LUKÁŠ
Očividně mě tví kámoši moc
nemají rádi.
PATRIK
Spíš tě jen neznají. Tak
co, jdem najít Margaret?
LUKÁŠ
Spíš už bych šel domů.
PATRIK
Neblázni, vždyť jsme teď
přišli.
STŘIH:
Kamarádi se spolu baví.
STŘIH:
Lukáš a Patrik se prochází pozemkem. Kolem nich se baví lidi.
PATRIK
Co ti furt je?
LUKÁŠ
Je tu strašně moc lidí.
PATRIK
Prosím tě, užívej si trochu.
LUKÁŠ
To bych nesměl být tady.
PATRIK
(Zasměje se)
No tak, pojď.
Lukáš a Patrik jdou mezi lidmi. Před nimi se baví ŠIKANÁTOR a POSKOK. Šikanátor stojí zády k nim. Lukáš vrazí do Šikanátora. Šikanátor se na něj naštvaně otočí.
STŘIH:
Šikanátor se naštvaně otočí na Lukáše.
ŠIKANÁTOR
Co děláš ty…? Jo to jsi ty.
STŘIH:
Lukáš se zastaví. Tváří se vyděšeně.
LUKÁŠ
Já…promiň…nechtěl jsem
…nevšiml jsem si tě.
STŘIH:
Šikanátor stojí naproti Lukáše. Pomalu jde k Lukášovi.
ŠIKANÁTOR
(Povýšeně se zasměje)
Já vím, že ne. Ale… to mě
nezajímá.
Šikanátor se zákeřně usmívá. Rychle chytá Lukáše ze bundu.
STŘIH:
Patrik se tváří vyděšeně. Dělá krok k Šikanátorovi.
PATRIK
Nech ho…
STŘIH:
Šikanátor stále drží Lukáše. Otáčí hlavu k Patrikovi. Ukazuje na něj prstem, volnou rukou.
ŠIKANÁTOR
Ty…Buď zticha!
STŘIH:
Patrik vylekaně odstupuje o krok dozadu.
STŘIH:
Šikanátor se otáčí zpět na Lukáše. Míří na něj prstem volné ruky.
Začíná s ním trhat.
ŠIKANÁTOR
A ty…by sis měl začít dávat
pozor kam šlapeš! Protože
příště, by tě to mohlo
hodně mrzet! Věř mi…že já
jsem ten poslední problém,
který chceš řešit!
Šikanátor Lukáše prudce pustí. Lukáš udělá dva neohrabané kroky vzad.
STŘIH:
Šikanátor couvá k Poskokovi. Otáčí se a s Poskokem odchází.
ŠIKANÁTOR
(Výsměšně se zasměje)
STŘIH:
K Lukášovi přichází Patrik a plácá ho po zádech.
PATRIK
Vpohodě?
STŘIH:
MARGARETA a KLAUDY stojí v půlkruhu s dalšími lidmi a baví se spolu.
STŘIH:
Lukáš a Patrik stojí vedle sebe a koukají na Margaretu. Patrik lehce šťouchá do Lukáše.
PATRIK
Tak co? Jdem za ní?
LUKÁŠ
Já nevím…
STŘIH:
LUKÁŠ
…vždyť mě ani pořádně nezná.
STŘIH:
LUKÁŠ
Nebude to divný?
PATRIK
Máš pravdu, nezná tě. O
důvod víc, aby tě poznala.
Patrik popošťouchává Lukáše a pomalu jde směrem k Margaretě.
PATRIK
Tak pojď. Bude to fajn, uvidíš.
STŘIH:
Lukáš se tváří nejistě. Zhluboka se nadechne a vydechne.
Odvážně kývá hlavou.
LUKÁŠ
Tak jo…jdu na to.
STŘIH:
Margareta a KLAUDY se spolu baví. Přichází za nimi Patrik a Lukáš.
PATRIK
Čau.
MARGARETA
Ahoj…
Margareta se dívá na Lukáše a pousmívá se.
MARGARETA
…ty budeš Lukáš, že?
STŘIH:
Lukáš se tváří nervózně.
LUKÁŠ
Ehm…jo, čau.
STŘIH:
MARGARETA
Patrik říkal, že přijdeš.
Margareta se na Lukáše usmívá.
STŘIH:
Lukáš se na Margaretu opatrně pousmívá.
STŘIH:
Patrik se spokojeným úsměvem sleduje Lukáše a Margaretu.
STŘIH:
Margareta stojí naproti Lukáše a Patrika.
MARGARETA
Tak jak si to tu zatím užíváte?
STŘIH:
LUKÁŠ
No…
PATRIK
Skvěle…
Patrik s pozvednutým obočím kýve na Lukáše.
PATRIK
…že?
LUKÁŠ
Ehm…jo, je to tu super.
STŘIH:
Margareta se pousmívá.
MARGARETA
To jsem ráda.
STŘIH:
Lukáš a Margareta se spolu baví. Vedle nich stojí Patrik a Klaudy.
Všichni se baví.
STŘIH:
Lukáš něco říká Margaretě. Margareta se Lukášovi opírá o rameno
a začíná se smát.
STŘIH:
Margareta se opírá o Lukášovo rameno a směje se.
Lukáš se spokojeně pousmívá a pak se začíná smát taky.
STŘIH:
Lukáš a Margareta se spolu baví. Lukáš se tváří uvolněně. Oba se smějou.
STŘIH:
Lukáš a Margareta se spolu baví. Lukáš se tváří uvolněně. Oba se smějou.
STŘIH:
Margareta se usmívá.
MARGARETA
Tak já už půjdu. Tak zatím.
STŘIH:
Patrik se baví s Kamarády. Otáčí se na Lukáše a Margaretu. Jde k Lukášovi.
STŘIH:
Patrik přichází k Lukášovi a zastavuje se vedle něj. Mírně se k Lukášovi naklání.
PATRIK
Co děláš? Přece ji teď
nenecháš odejít?
STŘIH:
Margareta s Klaudy odchází od Lukáše a Patrika.
STŘIH:
Lukáš se sebevědomě usmívá.
LUKÁŠ
Ne…nenechám.
STŘIH:
Margareta s Klaudy jdou od Lukáše a Patrika. Margaretě do zad naráží sněhová koule. Margareta se otáčí směrem k Lukášovi a Patrikovi.
MARGARETA
Kdo to byl?!?
STŘIH:
Lukáš se sklání a nabírá do ruky sníh. Začíná z něj tvarovat sněhovou kouli.
STŘIH:
Patrik se překvapeně dívá na Lukáše.
PATRIK
Takhle jsem to zrovna nemyslel.
STŘIH:
Margareta se směje.
MARGARETA
Jo tak takhle to chceš?
Do Margarety naráží další sněhová koule.
MARGARETA
Ty jeden…
STŘIH:
Lukáš se sklání pro další sníh. Do hlavy ho trefuje sněhová koule.
Lukáš zavrávorá. Stírá si sníh z obličeje a směje se.
STŘIH:
Patrik se usmívá.
PATRIK
Ale vlastně proč ne.
STŘIH:
Patrik se sklání pro sněhovou kouli. Otáčí se na Lukáše, který stojí vedle něj. Otáčí se zpět na Margaretu a Klaudy a hází kouli.
STŘIH:
Klaudy se kouká na Margaretu. Otáčí se na Lukáše a Patrika. Do brady ji trefuje sněhová koule. Překvapeně a naštvaně otevírá pusu a zavírá oči.
STŘIH:
Patrik se otáčí na Lukáše. Oba se smějou. Patrikovi vletá
do brady sněhová koule. Patrik překvapeně otevírá pusu a zavírá oči.
STŘIH:
Klaudy se dívá na Patrika a směje se.
STŘIH:
Lukáš se sklání pro sněhovou kouli.
STŘIH:
Margareta se sklání pro sněhovou kouli.
STŘIH:
Patrik se sklání pro sněhovou kouli.
STŘIH:
Klaudy se sklání pro sněhovou kouli.
STŘIH:
Lukáš a Patrik stojí vedle sebe. Naproti nim stojí Margareta a Klaudy vedle sebe. Vzájemně po sobě házejí sněhové koule.
STŘIH:
Klaudy se směje.
STŘIH:
Patrik se směje.
STŘIH:
Margareta se směje.
STŘIH:
Lukáš se směje. Rozmachuje se a hází sněhovou kouli. Koule letí na Klaudy.
STŘIH:
Klaudy se směje. Letí na ní velký kámen. Klaudy se mu na poslední chvíli vyhýbá. Otáčí se na Lukáše.
STŘIH:
Všichni přestávají házet. Otáčí se na Klaudy, pak na Lukáše.
STŘIH:
Klaudy se tváří naštvaně.
KLAUDY
Co děláš?
STŘIH:
Usmívá se. Úsměv se mění v překvapenou, vážnou tvář. Pomalu mu přestávají svítit lehce svítící oči.
STŘIH:
Margareta jde ke Klaudy. Zhýbá se pro kámen, který málem trefil Klaudy. Margareta se zvedá s kamenem v ruce. Otáčí se na Lukáše.
MARGARETA
Chceš ji zabít?!?
STŘIH:
Lukáš se tváří zmateně a nešťastně.
LUKÁŠ
Ne…já…já si toho nevšiml.
STŘIH:
Margareta se tváří naštvaně.
MARGARETA
Děláš si srandu?!? Tohohle
sis nevšiml?!?
STŘIH:
LUKÁŠ
Já…já nevím…netuším jak se
to tam dostalo.
STŘIH:
Patrik se naštvaně dívá na Lukáše.
PATRIK
Lukáši, ten šutr je obří!
Aspoň si nevymýšlej!
STŘIH:
Lukáš se na všechny rozhlíží. Rychle dýchá.
LUKÁŠ
Já…já…
STŘIH:
Patrik se naštvaně dívá na Lukáše. Margareta a Klaudy se naštvaně dívají na Lukáše. V pozadí se na něj naštvaně dívají lidi.
STŘIH:
Lukáš se tváří zoufale. Rozhlíží se po všech přihlížejících
Zhluboka dýchá. Nasazuje si kapuci a nešťastně odchází pryč.
INT. PŘEDSÍŇ - VEČER
Dveře se otevírají a vchází nimi Lukáš. Tváří se smutně.
STŘIH:
Lukáš Je skleslý. Vyzouvá si boty a jde po schodech nahoru.
INT. LUKÁŠŮV POKOJ - VEČER
Lukáš vchází do pokoje. Jde ke gauči a smutně si na něj sedá. Dívá se do země.
STŘIH:
Lukáš sklesle sedí na gauči. Před ním je na stole sklenice. Lukáš zvedne hlavu a podívá se na sklenici. Lukáš zvedá pet lahev ze země a nalévá si minerálku do sklenice.
STŘIH:
Lukáš bere ze stolu hrnek a napije se.
STŘIH:
Lukáš polyká vodu. Dívá se na hrnek. Mrká a udiveně se dívá na hrnek.
STŘIH:
Lukáš drží hrnek v ruce.
STŘIH:
Lukáš se nechápavě dívá na hrnek.
LUKÁŠ
Co…?
Lukáš pokládá hrnek na stůl. Ohýbá se pro pet láhev na zemi. Zvedá ze země mléko.
STŘIH:
Lukáš drží mléko v ruce.
STŘIH:
Lukáš se dívá na mléko a na hrnek.
LUKÁŠ
Co se to děje?
STŘIH:
Lukáš vstává z gauče. Jde ke dveřím.
LUKÁŠ
Už blázním. Jsem blázen.
Lukáš otevírá dveře. Za dveřmi je předsíň.
STŘIH:
Lukáš se nevěřícně dívá do předsíně.
STŘIH:
Lukáš pomalu prochází dveřmi.
INT. PŘEDSÍŇ - VEČER
Lukáš se udiveně rozhlíží. Lukáš se otáčí za sebe. Za dveřmi je venek. Lukáš se s otevřenou pusou otáčí zpět.
STŘIH:
Lukáš vybíhá schody.
INT. LUKÁŠŮV POKOJ - VEČER
Lukáš vchází dveřmi do svého pokoje.
LUKÁŠ
Dobře, asi nejsem blázen.
Ale co se to děje? Dělám
to já?
Lukáš jde doprostřed pokoje. Zastavuje se uprostřed pokoje.
STŘIH:
Vedle Lukáše stojí židle. Lukáš se otáčí a dívá se na židli.
LUKÁŠ
Dělám to já…?
STŘIH:
Lukáš se zhluboka nadechne, vydechne. Zavírá oči. Tváří se koncentrovaně. S očekáváním ve tváři otevírá oči. Tváří se zklamaně. Začínají mu mírně svítit oči.
STŘIH:
Lukáš se dívá na židli. Židle se mění na jinou židli.
STŘIH:
Lukáš kulí oči a otevírá pusu. Tváří se překvapeně a ohromeně.
Pomalu mu přestávají svítit oči.
LUKÁŠ
Já…já manipuluju s realitou.
STŘIH:
Lukáš se otáčí a přechází před zrcadlo. Dívá se do zrcadla.
LUKÁŠ
Co všechno asi umím? S tím
by se dalo změnit tolik
věcí.
Lukášovi se rozšiřují oči a nadzvedává obočí.
LUKÁŠ
No jo…
Lukáš se usmívá.
EXT. PARKOVIŠTĚ ZA OBCHODEM - DEN
Kamarádi, Margareta a Klaudy stojí v kroužku na parkovišti. Lukáš přichází na parkoviště. Na chvíli se zastavuje a dívá se na ně. Jde směrem k nim.
STŘIH:
Lukáš jde ke Kamarádům, Margaretě a Klaudy. Tváří se sebevědomě.
STŘIH:
Kamarádi se otáčí na Lukáše. Tváří se naštvaně a překvapeně.
Něco si mezi sebou šeptají.
STŘIH:
Lukáš jde ke Kamarádům. Kousek od nich se zastavuje. Kamarádi se na Lukáše pohrdavě dívají. Lukáš se tváří sebevědomě.
LUKÁŠ
Čau.
KAMARÁD 1
Zdar. Co tu chceš?
LUKÁŠ
Chci se k vám jen přidat.
KAMARÁD 1
To myslíš vážně?
LUKÁŠ
To co se stalo včera mě
mrzí, ale bylo to celé
nedorozumění.
KLAUDY
To je jako všechno? Teď
se s tebou jako máme
začít bavit?
Lukáš se usmívá a začínají mu svítit oči.
LUKÁŠ
Přesně tak.
STŘIH:
Kamarádi, Margareta a Klaudy se udiveně dívají na Lukáše. Kamarád2 vystoupí dopředu.
KAMARÁD 2
Má pravdu. Vždyť nic neudělal,
to včera byla jen nehoda.
KAMARÁD 1
Přesně. Navíc je to celkem v
klidu kluk. Proč by jsme se
s ním nebavili?
Všichni jdou postupně za Lukášem. Postupně si s ním plácají.
STŘIH:
Margareta se opatrně usmívá.
MARGARETA
Jo.
STŘIH:
Lukáš a Kamarádi stojí vedle sebe. Baví se spolu.
STŘIH:
Lukáš sedí na kusu betonu. Přichází Margareta a sedá si kousek vedle něj.
STŘIH:
Lukáš a Kamarádi stojí vedle sebe. Lukáš něco říká a Kamarádi se tomu smějou.
STŘIH:
Margareta sedí kousek vedle Lukáše. Posouvá se k Lukášovi.
STŘIH:
Lukáš a Kamarádi stojí vedle sebe. Smějou se spolu.
STŘIH:
Lukáš a Margareta sedí vedle sebe. Lukáš má ruku kolem Margaretiných ramen. Usmívají se na sebe.
STŘIH:
Kamarádi a Lukáš se spolu baví. Přichází Kamarád3 a strká do Kamaráda1. Kamarád1 se za Kamarádem3 rozbíhá. Kamarád3 utíká.
Kamarádi a Lukáš je sledují a smějou se jim.
STŘIH:
Lukáš a Margareta sedí vedle sebe. Margareta má hlavu opřenou o Lukášovo rameno. Usmívají se na sebe.
STŘIH:
Lukáš a Margareta sedí vedle sebe. Lukáš a Margareta se drží za ruce. Usmívají se na sebe.
STŘIH:
Kamarád1 a Kamarád3 stojí vedle sebe a dívají se na Lukáše a Margaretu. Oba se usmívají. Kamarád1 šťouchá do Kamaráda3.
STŘIH:
Lukáš se spokojeně usmívá. Otáčí oči do boku. Vidí Šikanátora a Poskoka procházet kolem. Zvážňuje výraz.
STŘIH:
Šikanátor a Poskok jdou po cestě kolem a baví se.
STŘIH:
Lukáš s vážným výrazem sleduje Šikanátora a Poskok. Zákeřně se usmívá.
STŘIH:
Lukáš vstává. Margareta ho chytá za ruku.
MARGARETA
Kam jdeš?
Lukáš se na ni otáčí.
STŘIH:
Lukáš stojí. Dívá se na Margaretu.
LUKÁŠ
Jen si jdu něco vyřídit.
STŘIH:
Margareta Lukáše pouští. Lukáš se otáčí a odchází za Šikanátorem a Poskokem.
EXT. LOUKA U LESA - VEČER
Šikanátor a Poskok sedí vedle sebe u lesa a baví se spolu. Přichází Lukáš. Dívá se na ně.
LUKÁŠ
Nazdárek chlapci.
Šikanátor se otáčí směrem k Lukášovi. Zvedá se.
ŠIKANÁTOR
Ale, ale. Kdo to přišel.
Šikanátor jde směrem k Lukášovi.
ŠIKANÁTOR
Copak? Minule jsi to nepochopil?
Nebo cheš dostat přes hubu?
LUKÁŠ
Dneska ne.
STŘIH:
Lukášovi začínají svítit oči.
STŘIH:
Kousek od Šikanátora něco vybuchuje. Šikanátor se leká a ustupuje. Kousek od něj zase něco vybuchuje. Poskok se zvedá a utíká pryč.
U Šikanátora zase něco bouchá. Šikanátor začíná couvat.
STŘIH:
Lukáš se jde jeho směrem. Kolem Šikanátora pořád něco bouchá. Šikanátor rychle couvá a rozhlíží se kolem sebe. Lukáš jde jeho směrem.
ŠIKANÁTOR
Co se to sakra děje?
STŘIH:
Lukáš jde směrem k Šikanátorovi.
LUKÁŠ
Pomsta? Nebo důkaz, že nejsi
jediný, kdo umí dělat
problémy.
EXT. CESTA U LESA - VEČER
Poskok dřepí na kraji cesty. Je zády přitisklý ke stromu. V ruce drží telefon. Přikládá si ho k uchu.
POSKOK
Haló? Dobrý den, chtěl bych
nahlásit napadení.
EXT. LOUKA U LESA - VEČER
Šikanátor couvá. stále kolem něj něco bouchá. Tváří se vyděšeně.
ŠIKANÁTOR
Co to je?
STŘIH:
Lukáš se zamračeně dívá na Šikanátora.
LUKÁŠ
Varování.
STŘIH:
Šikanátor couvá. Kousek od něco vybuchuje. Zvuk pískání.
STŘIH:
Lukáš vykulí oči a dá ruce na pusu.
LUKÁŠ
Sakra.
Lukáš se otáčí a poodbíhá pryč. Kousek za ním leží
Šikanátor.
STŘIH:
Lukáš pomalu běží po cestě.
STŘIH:
Policejní auto přijíždí po cestě k Lukášovi. Zastaví kousek od Lukáše. Vystoupí z něj Policista.
POLICISTA
Dobrý den. Dostali jsme
hlášení o napadení. Nevsiml
jste si. něčeho?
STŘIH:
Lukáš se překvapeně zastavuje kousek od policejního auta. Tváří se vyděšeně. Jeho výraz se mění na vážný.
LUKÁŠ
Ne…o ničem nevím.
STŘIH:
Policista se dívá na Lukáše. Podívá se za něj. Nadzvedává obočí.
POLICISTA
Tak co je tomu klukovi za
váma?
STŘIH:
Lukáš se otáčí za sebe. Za ním leží na zemi Šikanátor. Lukáš se otáčí zpět na Policistu. Tváří se zoufale. Rozhlédne se kolem sebe. Nešťastně oddechuje. Začínají mu svítit oči.
STŘIH:
Kousek od něj něco bouchá. Policista se leká. Policista tasí zbraň na Lukáše.
POLICISTA
Ruce nahoru!
Lukášovi začínají svítit oči. Policista se mění na klauna, který kolem sebe stříká vodní pistolkou.
STŘIH:
Klaun stříká vodní pistolkou kolem sebe. Lukáš jde dál po cestě. Obchází klauna. Odbíhá pryč.
EXT. PARKOVIŠTĚ ZA OBCHODEM - VEČER
Lukáš jde po chodníku kolem parkoviště. Tváří se rozrušeně. Opatrně se rozhlíží kolem sebe.
STŘIH:
Patrik sedí na kusu betonu. Otáčí se na Lukáše a mává na něj.
STŘIH:
Lukáš mává zpátky na Patrika a jde za ním. Tváří se nejistě a rozrušeně.
STŘIH:
Lukáš přichází k betonu a sedá si vedle Patrika.
STŘIH:
Lukáš a Patrik sedí na betonu vedle sebe natočení jeden na druhého.
PATRIK
Viděl jsem asi tři policejní
auta a sanitku. Co se mohlo stát?
LUKÁŠ
(hlasitě polkne)
Jeli pro toho šikanátora.
Byl úplně zřízený.
PATRIK
Jak to víš?
LUKÁŠ
Já…
PATRIK
Ty jsi tam byl?
LUKÁŠ
…No…Já…
Lukáš se tváří čím dál víc rozrušeně.
PATRIK
Víš kdo to udělal?
Lukáš se trhavě rozhlíží kolem sebe. Začíná mu hučet v uších. Tváří se hodně rozrušeně.
LUKÁŠ
…Já…ehm…já
Lukášovi se zrychluje dech.
LUKÁŠ
Já!
STŘIH:
Lukáš: Byl jsem to já! Já to udělal!
STŘIH:
Patrik se od Lukáše odsouvá. Lukáš sklání hlavu. Dívá se do země.
PATRIK
Ty? Proč?
LUKÁŠ
Chtěl jsem ho vyděsit.
Nevěděl jsem co dělám.
Ale aspoň má co mu patří.
STŘIH:
Lukáš se otočí na Patrika. Rozrušeně a nešťastně se usmívá. Opatrně na něj kývá hlavou.
STŘIH:
Patrik se tváří smutně a mírně vyděšeně. Zakroutí hlavou.
PATRIK
Ne. Jak můžeš něco takového
říct?
Patrik se otočí a odchází pryč. Lukáš za ním pomalu otáčí hlavou. Tváří se nešťastně.
INT. LUKÁŠŮV POKOJ - NOC
Lukáš vejde dveřmi do svého pokoje. Tváří se smutně.
STŘIH:
Lukáš si sedá na postel a dívá se do prázdna.
“Vzpomínka na výbuch u Šikanátora. Vzpomínka na Patrika.”
Lukáš si nešťastně protírá obličej rukou.
STŘIH:
Lukáš sedí na posteli. Zhluboka dýchá. Vstává, zhasíná, obchází postel a lehá si do ní.
STŘIH:
Lukáš se přikrývá peřinu až ke krku. Tváří se smutně. Pomalu zavírá oči. Najednou na něj ze strany začíná svítit slunce přes záclony. Rychle a překvapeně otevírá oči.
STŘIH:
Lukáš zvedá hlavu a překvapeně kouká na okno.
STŘIH:
Lukáš jde k oknu. Odhrnuje záclonu a oslňuje ho silné světlo. Venku je ráno.
STŘIH:
Na zemi leží budík. Budík začíná zvonit.
STŘIH:
Lukáš se překvapeně otáčí na budík.
LUKÁŠ
Co…?
STŘIH:
Lukáš jde k budíku a vypíná ho.
STŘIH:
Lukáš zavírá oči a protírá si je. Otevírá oči a mračí se.
INT. LUKÁŠŮV OBÝVACÍ POKOJ A KUCHYNĚ - RÁNO
Lukáš vychází ze dveří a prochází z obývacího pokoje do kuchyně. Tváří se naštvaně.
STŘIH:
Lukášova mamka vchází do kuchyně. Dívá se na Lukáše.
MAMKA
Lukášku…
Lukáš prochází kuchyní. Dává ukazováček k puse.
LUKÁŠ
Pšššššt!
STŘIH:
Mamka zavírá pusu, otáčí se a odchází.
EXT. CESTA - RÁNO
Lukáš má nasazenou kapuci. Tváří se naštvaně. Rychle jde po cestě.
STŘIH:
Lukáš rychle jde po cestě. Za ním běží Patrik.
PATRIK
Lukáši…stůj! Kam to jdeš?
LUKÁŠ
Nech mě být!
PATRIK
No tak, počkej.
LUKÁŠ
Proč za mnou pořád lezeš?
PATRIK
Něco s tebou je. Pojď si
o tom promluvit.
Patrik Lukáše dobíhá a chytá ho za rameno.
STŘIH:
Patrik má ruku na Lukášově rameni. Lukáš se rychle otáčí
a strhává Patrikovu ruku ze svého ramene.
LUKÁŠ
Nech mě!!
Všechno zčerná. Zvuk pískání.
STŘIH:
Lukáš se rozhlíží kolem sebe. Rychle mrká. Před sebou vidí Patrika, který leží vedle cesty a je nabodlý na větev stromu
STŘIH:
Lukáš mrká. Dívá se na Patrika. Tváří se vyděšeně a nešťastně.
LUKÁŠ
Ne…
Lukáš se zvedá a běží k Patrikovi.
STŘIH:
Patrik leží na zemi a je nabodlý na větev. Přibíhá k němu
Lukáš a kleká si k němu.
LUKÁŠ
Neee!!
STŘIH:
Lukáš klečí naproti Patrika. Tváří se nešťastně a zoufale.
LUKÁŠ
Nee…ne prosím ne.
Lukášovi začnou téct slzy.
PATRIK
Vpohodě kámo.
LUKÁŠ
Ne to ne. Co jsem to udělal?
PATRIK
Tos nebyl ty.
LUKÁŠ
Byl!
PATRIK
Ne…takový ty nejsi.
EXT. U STROMU - DEN
Lukáš přichází ke stromu. V ruce drží lano. Rozpřáhne se a hodí lano přes větev stromu.
STŘIH:
Lukáš uvazuje jeden konec lana ke stromu.
STŘIH:
Lukáš táhne velký špalek zpoza stromu až k visícímu lanu.
STŘIH:
Lukáš vkráčí na špalek. Před jeho obličejem se houpe smyčka. Lukáš se zhluboka nadechuje a dává si ji kolem krku.
STŘIH:
Lukáš si upravuje smyčku kolem krku. Jednou nohou vykračuje ze špalku a seskakuje z něj. Dopadá před špalek na nohy a kolem krku mu visí šála. Tváří se překvapeně.
STŘIH:
Naštvaně si strhává šálu z krku a háže s ní o zem. Odchází pryč.
STŘIH:
Lukáš na šálu šlape a odchází pryč.
INT. LUKÁŠŮV POKOJ - DEN
Na zemi v pokoji před skříní leží kufr. Lukáš do kufru háže oblečení. Lukáš přichází ke kufru a zavírá ho.
INT. OBÝVACÍ POKOJ - DEN
Lukáš vchází dveřmi do pokoje. Jde k poličce a bere z ní fotku v rámečku.
STŘIH:
Lukáš se kouká na obrázek, na kterém je on se svými rodiči.
LUKÁŠ
Vzpomínejte na mě v dobrém.
Lukáš hladí fotku a pokládá ji zpět na poličku.
INT. PŘEDSÍŇ - DEN
Lukáš přichází ke dveřím. Otevírá je a odchází ze dveří.
EXT. ULIČKA A AUTOBUSOVÁ ZASTÁVKA - DEN
Lukáš vchází do uličky. Jde uličkou k autobusové zastávce.
STŘIH:
Lukáš jde nakonec uličky. Margareta vyběhne zpoza rohu a zastavuje Lukáše.
MARGARETA
Slyšela jsem co se stalo.
Proč jsi mi nebral telefon?
Tváří se smutně a vyděšeně.
STŘIH:
Lukáš a Margareta stojí naproti sobě.
LUKÁŠ
Musím odjet.
MARGARETA
Proč? Kam?
LUKÁŠ
Někam daleko od lidí. Jsem
moc nebezpečný!
MARGARETA
Jak jako nebezpečný? Nikam
nejedeš.
LUKÁŠ
Já musím! Nemůžu tě ohrozit!
MARGARETA
Vždyť mě neohrožuješ.
LUKÁŠ
Prosím…zapomeň na mě.
MARGARETA
Já tě miluju.
LUKÁŠ
To co ke mě cítíš, není
skutečné! Věř mi!
MARGARETA
Mě to přijde dost skutečné.
Margareta políbí Lukáše. Lukášovi začínají svítit oči. Odtahuje se od Margarety.
LUKÁŠ
Omlouvám se. Opravdu musím
jít.
MARGARETA
Pardon…my se známe?
Lukáš se na Magaretu udiveně dívá. Chápavě nadzvedává obočí.
LUKÁŠ
Ne…ne, neznáme.
Lukáš smutně vrtí hlavou. Obchází Margaretu a odchází k autobusové zastávce.
STŘIH:
Lukáš stojí na autobusové zastávce. Přijíždí před něj autobus. Lukáš do něj nešťastně nastupuje.
EXT. MARGARETIN DŮM - DEN
Margareta otevírá branku od svého domu a jde domů.
STŘIH:
Margareta se otáčí za sebe. Tváří se přemýšlivě.
INT. ŠIKANÁTORŮV POKOJ - DEN
Šikanátor sedí ve svém pokoji na vozíku.
STŘIH:
Šikanátor se s prázdným výrazem dívá do zdi.
INT. BLÁZINEC - DEN
Policista sedí jako klaun v bílé místnosti. Trhá sebou a směje se.
STŘIH:
Policista se houpe na zemi a směje se.
INT. CHATA - DEN
Lukáš sedí na židli v místnosti v chatě. Rozhlédne se po místnosti a pak nešťastně skloní hlavu.
EXT. CHATA - DEN
Chata je uprostřed lesa, daleko od lidí.
KONEC